Tak určitě, turnaj to byl povedený, zahráli jsme si, něco jsme prohráli, něco i vyhráli, po zápasech jsme se pobavili, mezi zápasy taktéž. Bohužel návštěva fakultky v autě s houkačkou toto staví do poněkud jiného světla. Pojďme ale nejdříve k těm pozitivům.
Foto zde, videa: zápasy áčka, zápasy béčka, rafty, aquazorbing, bumber ball
Na vlakáči se nás schází 17 kusů plus jeden trenér, plus jeden trenér z donucení a Jana, která neustála náš nátlak a opět s námi vyrazila s klukama do neznáma. Rodiče nám v předtuše klidného víkendu předali své ratolesti a před námi byla krátká cesta s třemi přestupy. Jestliže máme z něčeho špatný pocit, tak je to cestování vlakem. Vytahat 17 báglů a kufrů do vlaku v Července s tím, že za 7 minut budeme totéž činit znovu při vysedání v Litovli je depresivní. Navíc pohybovat se v úzkých uličkách vagónů a zakopávat o další cestující toto jen podtrhuje. Příště jedině letadlem. Klukům ale vlak nevadí. Radim si na umolousaný stoleček v klidu položí řízek z domova (když jsme mu naznačili, že to není dobrý nápad, položil si řízek na rukáv teplákovky), ostatní hned vytahují karty a jídlo, takže po našem odchodu je stav vagónu ne zrovna utěšený.
V Litovli jsme byli kolem jedenácté a mohli jsme se vydat do školy, kde jsme měli jednak ubytování a ve které jsme měli také hrát. Kromě haly, která byla součástí školy jsme hráli i v přilehlém areálu místní Sokolovny na venkovních hřištích s tartanem. Nutno podotknout, že co se sportovišť týče, kamkoliv zavítáme, tak se o sport starají mnohem lépe než v naší rodné vísce. Asi jinej gang…
Ubytovali jsme se a rozprchli. Naše béčko totiž hrálo všechny zápasy v hale, zatímco áčko venku u sokolovny. Vídali jsme se tedy přes den víceméně sporadicky. Pavla si na lavičce odbyla turnajovou trenérskou premiéru. Na našich turnajích už kluky vedla, ale vícedenní turnaj v roli trenérky to byl její první. Symbolicky ho zahájila konverzací s trenérem soupeře před prvním zápasem. Ten za ní přišel s tím, že ji podal ruku a popřál ji ať se daří. Pavla zazmatkovala a odvětila mu: „Dvořáková“. Po těch letech mně to už nijak nepřekvapuje… V pátek odehrála obě mužstva dva zápasy. Po nich jsme se v jídelně zúčastnili slavnostního zahájení turnaje a diskotéky. Kluci pařili jako o život…až jsme je nepoznávali. Diskotéka ale pro nás skončila po pár minutách, jelikož jsme měli od sedmi zamluvený bazén.
V něm nás přivítaly dvě plavčice, které celou hodinu měly nad námi dozor. Upřímně jsme si mysleli, že je péče o nás přehnaná, jelikož se jednalo o školní bazén, kde vody mnoho nebylo. Kluci si vytahali různé molitany, které se používají k výuce plavání, my jsme jim koupili tři pěňáky, aby bylo s čím házet. Na chvíli nám ztlumili světla a pustili vnitřní osvětlení bazénu, poté zase byly puštěny masážní trysky…panovala uvolněná atmosféra. Bohužel právě v tu chvíli se stal ona negativní příhoda, kdy Kuba Skalík, který jel na molitanu se z něho převrhnul a v šoku z toho, že se ocitl pod vodou s molitanama nad hlavou se nalokal vody. Jelikož šok byl příliš velký a ani po odvedení Kuby do třídy se stav nelepšil, volali jsme rychlou. Po Romanovu apendixu se tak s houkačkou projel i Kuba v doprovodu Pavly. Tímto mu samozřejmě přejeme brzké uzdravení a rychlý návrat na tréninky a zápasy.
Po bazénu část kluků mastila karty (domluvili se, že aby se vzájemně nepřekřikovali, tak ten který bude chtít něco sdělit řekne: „Mám něco na srdci“) a druhá se vrátila na diskotéku, kterou skupinka skalních také „zavírala“. Někdy po deváté naši kluci vyloudili po DJovi poslední pecky s pořadateli jsme sklidili židle a stoly a šlo se spát.
Ráno nás přivítalo sychravo. Béčku to mohlo být jedno, ale my otužilci z áčka jsme museli sypat v teplákovkách na sokolovnu a odehrát první dopolední zápas. Naštěstí byla sokolovna tak blízko, že jsme po každém zápase mazali zpět do školy a zahřáli se ve třídě, popř. při běhání do bufetu, resp. do stánku Hummel. Tak jako tradičně podáváme nejvyšší výkony mezi utkáními. Béčku zápasy během oběda vyšly dobře, my z áčka jsme po dalším utkání museli na polévku a po utkání č. 3 na druhý chod. Po poledni se počasí začalo zlepšovat a vzhledem k časovému rozvrhu se na poslední zápas áčka přišli podívat i kluci z béčka i s Pavlou a Janou a povzbudili nás. Bohužel jsme prohráli o jedinou branku…což se nám během turnaje podařilo 4x. Klukům to ale nevadí, takže když se před jedním ze zápasů vedle hřiště objevuje malý chlapeček z bublifukem, který do prostoru posílá desítky bublin, kluci na nic nečekají a s nehraným dětským nadšením bublinama probíhají. ..zatímco náš soupeř, holčičky-slzičky z Otrokovic, běhají v rámci předzápasové přípravy kola na atletické dráze. Pohoda…
Poslední sobotní zápas skončil a my vyrazili na cestu k vodákům. Po páteční události se smíšenými pocity, ale nebudu nikoho napínat, obešlo se to tentokrát bez rychlé. U vodáků jsme si dali nejdříve večeři, protože u vody vyhládne, takže je lepší si před vodou zaplnit žaludky. Kluci si vynutili, abych seděl u stolu s nimi, takže zatímco si Pavla s Janou v klidu u prázdného stolu vychutnávaly kafíčko a čajík, já musel být skoro hodinu v epicentru vyhladovělých a komunikativně zdatných kluků. Večeře byla v nás a šlo se na vodu. Chlapi od vodáků si kluky rozdělili na dvě poloviny, jedna šla na rafty a druhá zkoušela aquazorbing a bumber ball. Asi po hodině se skupinky vyměnily. Rafty kluci proháněli v kanále u vodácké restaurace. Litovel se také nazývá Moravské Benátky, takže rafťáky přivítala klidná voda v krásném prostředí. Kluci si vyzkoušeli základy pádlování, synchronizaci, slalom mezi brankami i fingovanou čelní srážku s druhým raftem. Při aquazorbingu a bumber ballu se mohli zase dosytnosti vyblbnout. Kluci si to v koulích užili a Karel dokonce ještě i v plastové kačence, kterou mu vodáci dali do bazénku.
Před půl osmou jsme mohli vyrazit zpět do školy. Jenže co ve třídě, když hrajeme celý den házenou a potom další 2 hodiny trávíme na vodě…kluci si šli ještě na hoďku zahrát do haly házenou a fotbal. Házenou jsme si zahráli s Velkou Bystřicí a fotbal už potom jen mezi sebou. Až tma v hale nás donutila odejít zpět do tříd. Část kluků hrála Kenta, další hráli Bang! Podskalka si šla sednout na chodbu. Po chvíli přišel Áďa s tím, že má naraženou bradu. A opravdu měl krásného modráčka. Jednoduše, i když jen sedíte na chodbě, můžete narazit do sloupu a udělat si modráka na bradě. Fakt nehráli schovku, jen slušně seděli… Po desáté hodině jsme kluky vyhnali vyčistit zuby a šlo se spát. To se jim také po nějaké době i podařilo. Kdo byl někdy v mužském pokoji, plném těžkých mužných pachů asi ví, v jakém prostředí se spí. Martina jsme dokonce přistihli, jak spí v sedě. Pavla s ním chvíli komunikovala, ale když zjistila že skutečně spí, opatrně ho položila a Martin mohl ve spánku pokračovat nerušeně dále. Poslední noci využil David, který si udělal malou soukromou kanadskou noc, takže ráno si někteří ani nemuseli vytahovat vlastní pasty na zuby, protože Davidovy pasty měli k dispozici na sobě dost. David se asi hodně těší na libereckou vendettu.
V neděli dohrává béčko 4 zápasy a áčko jen 3. Po snídani se tedy rozprchneme a jdeme za dalšími vítězstvími. Áčko hraje poslední zápas s Chodovem a vyhrává 34:20. Populární třicátou branku vstřelil David, takže čekáme na středečním tréninku pytlík bonbónů. Béčko končí turnaj zápasem s holčičkama-slzičkama z Otrokovic. V hale je super atmosféra, diváci bouří a nevím jestli toho víkendu byl divácky atraktivnější zápas. My z áčka se snažíme naše béčko povzbuzovat, ale zápas končí naší prohrou. Ještě před tím jdeme na oběd a kluci ukazují, že jak k dílu, tak k jídlu. Luky končí na druhém místě s počtem třech polévek a 16 knedlíků a vítězí překvapivě ten nejmenší z áčka – Radim. Dává 24 knedlíků! Kam se mu vlezly nechápeme, jelikož sloup vytvořený z 24 knedlíků je pomalu vyšší než on sám.
Po posledním zápase se balíme a jdeme na slavnostní zakončení turnaje. Áčko končí na 8. místě, béčko si po jarní části sezóny, kde jsme se staršími kluky prohrávali jeden zápas za druhým spravili chuť a skončili na skvělém čtvrtém místě. Předáváme třídu, školník nás chválí, že to v ní vypadá lépe než po běžné výuce a my mizíme na vlak.
Čeká nás závěrečná cesta domů. V Litovli nasedáme na vlak a míříme na Červenku (všechny cesty vedou do Červenky), poté z Červenky do Olomouce z ní už díky místenkám v klidu do Valmezu. Místenky jsme sice měli, ale naše kupéčka byla plná. Pavla rozrážela náš dav uličkou ve vlaku a snažila se lidi z našich kupéček vystrnadit. Když lidi nereagovali, kluci to komentovali, že tomu ti lidi asi nerozumí, když Pavlu ignorují. Pavla jim nahlas, tak aby to lidi v kupéčku slyšeli, odvětila: „Ale neboj rozumí a rychle nás pustí sednout“. Byla to výprava německých studentů, která česky neuměla ani slovo. Když se daří… Nakonec jsme ale Němce z kupéček dostali (a to Pavla neumí německy ani slovo) a mohli tak hodinovou jízdu absolvovat v sedě. Rychlík měl však zpoždění, tudíž bylo jasné, že bez zásahu průvodčího rožnovku nestihneme. Naštěstí průvodčí nahlásil dispečinku velkou výpravu a my tak mohli v klidu ve Valmezu přestoupit na čekající rožnovku. Poslední minuty jsou nejhorší. Kluci jsou už utahaní a těší se domů. V rožnovce se baví tím, že jich asi 7 vyzkouší během krátké trasy WC. To už ve vlaku z Olomouce testuje Karel. Když se vrací z toalety, říkám mu, že je pěkně vyčůraný. Karel se hned dívá do rozkroku a ptá se: „Co, kde?“. Šílenství. Naštěstí krátce po sedmé večerní dojíždíme do Rožnova a předáváme kluky rodičům. Úleva, blažený pocit, uvolnění stresu… Jsme o dva roky starší, ale jsme doma.
Áčko:
Nemůžu si vůbec stěžovat. Kluci byli po všech stránkách skvělí. Sehráli dobré i horší zápasy, ale sehráli je s nasazením. Když jsme se tahali o branku, tak čtyřka, která zrovna seděla na lavičce, povzbuzovala druhou čtyřku na hřišti. Když se Áďovi podařil zákrok, kluci chválili, když se mu nedařilo, kluci ho povzbuzovali. Když Robin rozbaloval balíček bonbónů, rozdělil je na 9 dílů (byla nás v áčku devět), když naopak nedal v poslední sekundě branku a my tradičně o branku prohráli, tak se k němu všichni seběhli a utěšovali ho, aby si z toho nic nedělal. S Jičínem jsme prohráli o 7 branek. Kluci byli zklamaní, ale po zápase jsem jim řekl, že Jičín letos vyhrál extraligu, takže prohra o 7 nás tak nemusí bolet. Kluci kontrovali tím, že zatímco hrál Jičín skvěle, tak jeho trenér po nich pořád řval, zatímco jim se nedařilo a přesto jsem po nich neřval. Když jsem se tedy s úsměvem ve tváři zeptal, jestli mám po nich řvát, tak odvětili, že kdyby po nich takhle někdo pořád řval, tak do házené nechodí. Jednoduše řečeno jsme si to pořádně užili. Tři zápasy jsme prohráli o branku, jeden jsme o branku vyhráli. Hráli jsme tedy vyrovnaná utkání, ve kterých jsme se pravidelně střídali. Každý si v poločase odehrál 5 minut (střídali jsme 2 čtyřky). Jediný zápas, kdy jsem toto pravidlo porušil, i díky kterému stále chválím za naše kolektivní výkony, byl zápas s Bystřicí. Opět jsme vedli, opět soupeř dotahoval, a jelikož jsme už před tím prohráli 3 zápasy o branku, poslal jsem na hřiště hráče, kterému se v tomto zápase dařilo, aby kluci nebyli zase zklamaní z těsné prohry. A vyšlo to. Když se podívám na tabulku, tak s třetími Bránice jsme prohráli o branku, se čtvrtou Olomoucí taktéž o branku, pátou Ivanku pri Dunaji jsme porazili, s šestou Litovlí jsme prohráli o branku. Se sedmými Otrokovicemi jsme prohráli, což nás stálo právě ono sedmé místo, jelikož jsme měli stejný počet bodů. Turnaj jsme ukončili s aktivním skórem 181:164. Super kluci, jen tak dál, moc vás chválím!!!
TJ Rožnov pod Radhoštěm – ŠKP Bratislava 7:20
TJ Rožnov pod Radhoštěm – DHK Zora Olomouc 13:11
TJ Rožnov pod Radhoštěm – Ivanka při Dunaji 11:9
TJ Rožnov pod Radhoštěm – STM Olomouc B 28:3
TJ Rožnov pod Radhoštěm – Jiskra Otrokovice 10:14
TJ Rožnov pod Radhoštěm – Sokol Nové Bránice 23:24
TJ Rožnov pod Radhoštěm – HBC Jičín 18:25
TJ Rožnov pod Radhoštěm – Tatran Litovel 10:11
TJ Rožnov pod Radhoštěm – SK Velká Bystřice 17:16
TJ Rožnov pod Radhoštěm – STM Olomouc A 10:11
TJ Rožnov pod Radhoštěm – TJ JM Chodov 34:20
Sestava a branky:
Áďa – Luky (29), Tomino (47), Kuba D. (19), Radim (12), Jirka (15), Robin (24), David (16), Kuba V. (18)
Konečné pořadí:
|
1 |
11 |
230 |
144 |
20 |
|
|
2 |
11 |
198 |
93 |
20 |
|
|
3 |
11 |
156 |
130 |
18 |
|
|
4 |
11 |
128 |
102 |
15 |
|
|
5 |
11 |
125 |
115 |
12 |
|
|
6 |
11 |
129 |
133 |
12 |
|
|
7 |
11 |
94 |
114 |
10 |
|
|
8 |
11 |
181 |
164 |
10 |
|
|
9 |
11 |
153 |
209 |
6 |
|
|
10 |
11 |
146 |
148 |
6 |
|
|
11 |
11 |
109 |
159 |
3 |
|
|
12 |
11 |
66 |
204 |
0 |
Béčko:
Jelikož mě Franta donutil napsat něco k zápasům našich juniorů, tak mi nezbylo nic než se o to pokusit. Vzhledem k tomu, že jsem seděla na lavičce při tolika zápasech poprvé, nebylo to snad nejhorší. Musím podotknout, že jsem měla výbornou vedoucí Janu vedle sebe. Pravda občas jsem se nechala unést a trošku křičela na rozhodčí, protože se mi snad jako každému trenérovi zdálo, že když jsme prohrávali, tak tím že špatně píská (je pravda, že jeden z těch mladých rozhodčích se mě potom začal zjevně bát, myslela jsem, že je to jen můj pocit, ale bohužel mi ho potvrdila i Jana) Musím ale říct, že kluci hráli výborně a zúročila se celoroční práce pod vedením Denisy. Já jsem pouze slízla smetanu. Některé zápasy byly výborné a u jiných byl lepší soupeř. Hlavně zápasy kde soupeř hrál celou dobu osobní obranu jsme trošku nestíhali. První zápas s Prostějovem byl vyrovnaný, ale kluci do toho dali hodně a utkání skončilo v náš prospěch. To klukům zvedlo sebevědomí a druhý zápas jsme hráli proti klukům z Litovle, kde to vypadalo, že tam mají nejspíš kluky z přípravky. Dá se říct, že skoro celý zápas jsme odehráli ve třech. Poté přišel zápas s Jičínem a tam nám trošku spadl hřebínek. Kluci z Jičína hráli osobku a na tu jsme bohužel nestačili. I tak to byl pěkný zápas a kluci se opravdu snažili. K dalšímu soupeři ze Senice se raději moc vyjadřovat nebudu. Měli na střídačce asi 3 děti, ale zásadně nestřídali. Hráli jen se čtyřmi, v podstatě jen se dvěma, protože nikdo jiný si moc neškrtnul. S jejich stylem hry se doufám už nesetkáme. Jejich hra byla až příliš agresivní a tvrdá, což si myslím, že k minižákům nepatří. Další zápas s Ivankou byl vyrovnaný a na pohled pěkný, ale kluci zabrali a utkání vyhráli. Pak přišla šňůra tří výher, bylo to proti malým klukům a zápasy jsme odehráli vesměs ve třech. Do těchto zápasu jsem nasazovala většinou ty nejmenší kluky, aby se síly trochu vyrovnaly. Větší kluci to sice nesli hůř, ale měli tak možnost ukázat se v těžších zápasech. Předposlední zápas byl snad nejtěžší na celém turnaji. Bratislava je herně úplně někde jinde a bylo to vidět. Kluci, ale odehráli pěkný zápas a bylo vidět, že se opravdu snaží. Poslední zápas byl pro nás rozhodující, bojovalo se o třetí místo. Hráli jsme s holkama z Otrokovic a bohužel prohráli. Na začátku jsme vedli o dvě branky a vypadalo to, že kluci do toho dali opravdu všechno, ale pár slziček od děvčat a naši kluci se zalekli a povolili v obraně. Je těžké bránit holky, které se při většině fyzických kontaktů rozpláčou. I tak jsme to odehráli moc pěkně. Kluci v poločase nadávali, že holky pořád brečí. Chtěli začít bránit tvrději. Načež jsem se jich zeptala jestli je pro ně důležitější výhra nebo čest, tak mi odpověděli , že čest (a tím mě opravdu překvapili a potěšili). Turnaj celkově byl výborný, bojovnost kluků i soudržnost mě potěšila.
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – TJ Sokol Prostějov 15:13
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – Tatran Litovel 23:5
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – HBC Jičín 10:15
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – TJ Senice na Hané 10:10
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – Ivanka pro Dunaji 10:8
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – SK Velká Bystřice 10:10
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – SK Žeravice 17:5
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – DHK Olomouc 13:6
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – TJ JM Chodov 24:8
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – ŠKP Bratislava 10:17
TJ Rožnov pod Radhoštěm B – TJ Jiskra Otrokovice 12:14
Sestava a branky:
Karol (17), Marek (14), Matyáš (18), Martin (23), Roman (20), Kuba S. (1), Dan (58), Ondra (3)
Konečné pořadí:
|
1 |
11 |
205 |
100 |
22 |
|
|
2 |
11 |
183 |
103 |
19 |
|
|
3 |
11 |
157 |
106 |
18 |
|
|
4 |
11 |
154 |
111 |
14 |
|
|
5 |
11 |
144 |
109 |
14 |
|
|
6 |
11 |
151 |
168 |
13 |
|
|
7 |
11 |
109 |
110 |
10 |
|
|
8 |
11 |
137 |
157 |
9 |
|
|
9 |
11 |
109 |
147 |
5 |
|
|
10 |
11 |
102 |
152 |
3 |
|
|
11 |
11 |
109 |
208 |
3 |
|
|
12 |
11 |
129 |
218 |
2 |